1. Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců:
a) nabude účinnosti 1. 1. 2017; b) nabude účinnosti 1. 1. 2018; c) byl zrušen.
2. Zaměstnavatel již nemusí hlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu:
a) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn; b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti11), a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat.
3. Jednorázové odškodnění při smrtelném úrazu zaměstnance přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši:
a) nejméně 240.000,- Kč; b) nejméně 120.000,- Kč; c) nejméně 300.000,- Kč.
4. Odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání upravuje:
a) vyhl. č. 440/2001 Sb.; b) nařízení vlády č. 276/2015 Sb.; c) vyhl. č. 181/2015 Sb.
5. Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Hodnota 1 bodu činí:
a) 250,- Kč; b) 180,- Kč; c) 240,- Kč.
6. Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem zčásti, kdo určí část škody, kterou nese zaměstnanec podle míry jeho zavinění?
a) příslušná zdravotní pojišťovna; b) zaměstnavatel; c) úrazová pojišťovna.
7. Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí:
a) zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; b) zpravidla až půl roku poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; c) zpravidla až 3 měsíce poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
8. Jaký druh právního předpisu stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce 9. měsíce po porodu a mladistvým zaměstnancům?
a) nařízení vlády; b) vyhláška Ministerstva zdravotnictví; c) vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí.
9. Průměrné a přípustné hygienické limity pro hodnoty energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží jsou uvedeny pro chlapce a dívky podle pohlaví a věku:
a) v příloze č. 1 vyhl. č. 288/2003 Sb.; b) v příloze č. 5 k NV č. 361/2007 Sb.; c) vyhl. č. 180/2015 Sb.
10. Těhotným zaměstnankyním jsou zakázány práce spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje:
a) 5 kg nebo při časté manipulaci 2,5 kg; b) 15 kg nebo při časté manipulaci 10 kg; c) 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg.
11. Zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku u osoby ucházející se o zaměstnání před uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti:
a) zajistí vždy; b) nemusí zajišťovat; c) zajistí u práce rizikové podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
12. Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první se provádí:
a) jednou za 5 let, nebo jednou za 3 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; b) jednou za 6 let, nebo jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; c) jednou za 4 roky, nebo jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.
13. Odborně způsobilá fyzická osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátor BOZP na staveništi
a) vede písemně chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti jako odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátora, který opatřuje svým jménem a vlastnoručním podpisem; b) vede písemný seznam svých zakázek, který opatřuje svým jménem, vlastnoručním podpisem a razítkem; c) vede evidenci své činnosti odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátora, kterou opatřuje svým jménem a vlastnoručním podpisem.
14. Plán BOZP na staveništi zpracovává:
a) odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik; b) koordinátor BOZP na staveništi; c) osoba pověřená zadavatelem stavby.
15. Bližší požadavky na obsah a rozsah plánu BOZP na staveništi upravuje:
a) Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.; b) Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.; c) není právním předpisem určeno.
16. Pokyny pro bezpečné zacházení s chemickými látkami a směsmi se označují jako:
a) L – věty; b) M – věty; c) P – věty.
17. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi a jejich text je povinna projednat:
a) s poskytovatelem pracovnělékařských služeb; b) s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti; c) s oblastním inspektorátem práce příslušným podle místa činnosti.
18. Smějí mladiství žáci v rámci přípravy na povolání nakládat s chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické?
a) ano, pouze pod přímým soustavným dohledem odpovědné osoby; b) ano, pouze pod přímým soustavným dozorem osoby s odbornou způsobilostí podle jiného právního předpisu; c) nesmějí s nimi vůbec nakládat.
19. Zaměstnavatel k žádosti o zařazení práce do kategorie, o které rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, připojí:
a) dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik; b) lékařské posudky pracovníků c) protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek provedeném prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením.
20. Jaký předpis upravuje ochranu zdraví před neionizujícím zářením?
a) nařízení vlády č. 361/2007 Sb.; b) vyhláška č. 34/2016 Sb.; c) nařízení vlády č. 291/2015 Sb.