Výklad implementace zákonů vztahujících se k problematice prevence závažných havárií

A - 5

Definice nebezpečné chemické látky

Definice nebezpečných chemických látek v článku 3.4 Směrnice uvádí „... a přítomná jako surovina, produkt, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt...“  Jedna mezinárodní společnost toto interpretovala tak, že rozpouštědla použitá při chemickém procesu jsou vyloučena, protože nejsou ve výše uvedeném seznamu. Jsou rozpouštědla Směrnicí  pokryta?

Ano, rozpouštědla jsou směrnicí pokryta. Text „...surovina, produkt, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, atd...“ je myšlen jako seznam pokrývající všechny případy chemikálii přítomných v zařízení. Tento úmysl je jasněji vyjádřen v citaci odstavce (11) Směrnice, jak je vidět z následujícího:

„Kdekoliv použití seznamu specifikujícího určitá zařízení při vyloučení jiných zařízení s identickými potenciálními nebezpečími není odpovídající praxí, a mohlo by vést k tomu, že potenciální zdroje havárie by se octly mimo regulaci;

kdekoliv dosah Směrnice 62/501/EEC musí být  přizpůsoben k tomu, aby potřebná opatření mohla být aplikována na všechny podniky s nebezpečnými látkami nahromaděnými v dostatečně velkých množstvích, aby vytvořila nebezpečí vzniku závažné havárie.“

Avšak je možno poznamenat, že může dojít k případům, které ačkoliv teoreticky zapadají do působnosti Směrnice, zcela jasně se vymykají jejímu použití, např. asbest používaný ve stavebních materiálech pro konstrukci budov.

A - 6

Demoliční (likvidační) činnosti

V čem se směrnice vztahuje na demolici budovy (např. elektrárna) nebo dopravních prostředků (např. železniční vůz), obsahujících azbest, kde azbest byl použit v materiálech pro výstavbu či v dopravních prostředcích?

Mělo by být odstraňování azbestových desek použitých v budovách nebo v dopravních prostředcích v působnosti Směrnice?

Ne, odsouhlasený výklad pojmu "nebezpečné látky" upozorňuje, že mohou existovat určité případy, které - i když by mohl být teoretický předpoklad, že by to mohlo být v dosahu působnosti Směrnice - nejsou určeny k pokrytí Směrnicí, např. azbest použitý ve stavebních materiálech pro výstavbu budov.

Budova v demolici by za normálních okolností neměla spadat pod Seveso II, ani železniční vozy. Podobně odstranění azbestových desek používaných v budovách nebo v dopravních prostředcích není v oblasti působnosti této směrnice.

Avšak demontážní místo, jehož činnost byla demolice železničních vozů, obsahujících toxické materiály, mohlo tak učinit; obecně s dotyčnými materiály by se mělo zacházet stejným způsobem jako s odpadem.

A - 10

Označení nebezpečných látek

Vztahuje se Směrnice na látky, které jsou označeny (nálepkou) jako toxické, přičemž nejsou klasifikovány jako toxické (např. karcinogenní, mutagenní, teratogenní)?

Ne, to je klasifikace podle Směrnice 67/548/EC (pozměněné a aktualizované) - pokud ovšem látky nejsou jmenovány v Části 1 Přílohy I Směrnice.

A - 15

Prachovité látky

Jsou prachovité látky pokryty Směrnicí?

Příloha I Směrnice nerozlišuje fyzikální charakteristiky látek, pokud to není jasně konstatováno. Tudíž prachovité látky jsou pokryty Směrnicí, pokud jmenované látky pod Částí 1 Přílohy I jsou prachovité, nebo jsou klasifikovány podle kategorií uvedených v seznamu Části 2 Přílohy I.

A - 25

Ionizující radiace

S odkazem na článek 4(b), vztahující se na vyloučení potenciálních nebezpečí vytvořených ionizující radiací, lze aplikovat Směrnici na jaderné materiály, které jsou také toxické?

Vyloučení „potenciálních nebezpečí vytvořených ionizující radiací“ je potvrzením existujících opatření jednotlivých členských států pro zacházení s jadernými materiály. Za tohoto stavu není pokládáno za nutné aplikovat Seveso II na „toxické“ jaderné materiály současně s jadernou legislativou, neboť by to vedlo k zbytečné duplicitě a zmatení. Nicméně nebezpečné látky (jak jsou definovány v Seveso II), které nepředstavují nebezpečí způsobované ionizující radiací, jsou pokryté Směrnicí Seveso II, a to i v případě, že jsou v jaderném zařízení.

A - 30

Žádný údaj ve sloupci 2

Pro Část 1 látky, které nemají žádný údaj ve sloupci 2, znamená to, že články 6 a 9 jsou aplikovatelné jenom tehdy, pokud je dosaženo hodnoty v sloupci 3, anebo jsou články 6 a 7 aplikovatelné, jakmile je přítomno jakékoliv množství látky? Jestliže je správný první předpoklad, proč má chlorid sirnatý tutéž hodnotu ve sloupcích 2 a 3?

První interpretace je správná: Články 6 a 9 jsou společně aplikovatelné, když je dosaženo prahového množství uvedeného ve sloupci 3. [Údaj chloridu sirnatého ve sloupci 2 nemá žádný efekt, neboť chlorid sirnatý má být brán jako látky (např. metylisokyanát), které nemají žádný údaj ve sloupci 2.]

A - 35

Pravidlo 2 %

Může být „pravidlo 2 %“ (bod 4 v úvodu k Příloze I) aplikováno na látku  na jednom místě v podniku, když tatáž látka je přítomná jinde v množstvích větších než 2 %? (Tato otázka se týká významu slova „pouze“ v Poznámce: „Nebezpečné látky přítomné v zařízení pouze v množstvích rovných nebo menších než 2 %...“)

Ano. (Slovo „pouze“ je zamýšleno ve vztahu k uvažovanému množství, nikoliv celkové množství látky.)

Nicméně je důležité poznamenat, že existuje druhá podmínka pro aplikaci „pravidla 2 %“, tj. ta, že daná látka nesmí působit jako iniciátor závažné havárie na jiném místě v podniku.

A - 36

2% pravidlo – sčítací pravidlo

Co se týče použití sčítacího pravidla, jak by se mělo postupovat v případě látky, která má dvě klasifikace, a je přítomna v množství větším než 2% z jedné ze svých kvalifikačních prahových množství, ale méně než 2% u druhé? Je zřejmé, že sčítání pravidlo musí být aplikováno pro klasifikaci, pro kterou množství přesahuje 2%, ale mělo by také použito v případě, kdy množství je menší než 2% (za předpokladu, že podmínka, že látka nemůže působit jako iniciátor závažné havárie jinde)?

Podle poznámky 4 Přílohy I Části 1, tato otázka vyvstává pouze v případě, jestli dotčená látka je v takovém místě, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie na jiném místě podniku. Pokud je tato podmínka splněna, odpověď na otázku je "ne". Přítomnost látky by měla být počítána k sčítacímu pravidlu pouze pro klasifikaci, pro kterou její množství přesahuje 2% kvalifikačního množství.

Samozřejmě, pokud podnik spadá pod Směrnici, pak, když je zpracovávána bezpečnostní zpráva, musí být oceněno reálné nebezpečí, které představuje přítomná látka.

A - 37

Kontaminovaná zemina

Jak by se mělo nakládat s kontaminovanou zeminou? 

Poznámka 1 k Příloze I Části 2 uvádí, že v případě "látek a přípravků, které nejsou klasifikovány ... podle žádné z výše uvedených směrnic, ale ..., které mají ... rovnocenné vlastnosti z hlediska potenciálu závažné havárie, mělo by se postupovat podle prozatímní klasifikace..." Proto tam, kde je uložena nebo zpracovávána kontaminovaná zemina, mělo být s ní zacházeno na základě jejích vlastností. Avšak zemina, která je v půdě, nevede k zařazení podniku pod Směrnici.

A - 38

Oxid chromový

Oxid chromový bude mít změnu klasifikace T na T+ v návaznosti na rozhodnutí z 29. změny Směrnice 67/548. Některé podniky používající tuto vysoce toxickou látku budou ovlivněny Směrnicí Seveso, když mají větší množství než je limitní množství, bez změny rizika závažné havárie. Riziko havarijního úniku, které může být ovládáno pomocí retence, je již na místě. Je zde opravdu potřeba v těchto případech předložit bezpečnostní zprávu? 

Oxid chromový (CrO₃) byl nedávno překlasifikován ECB na "vysoce toxický" s R-větou 26 (inhalace). Podle úvodní poznámek Přílohy I Směrnice Seveso II, to znamená, že jakýkoliv přípravek obsahující 7% nebo více této látky má také tyto vlastnosti. Každý provozovatel s podnikem, kde se skladuje nebo manipuluje s více než 5 t takového přípravku, spadá do oblasti působnosti, a při množství přesahující 20 t musí předložit bezpečnostní zprávu. Tato směrnice je jasná a v tomto ohledu neponechává žádný jiný výklad. Nicméně, pokud podnik již dříve spadal pod Seveso II a již předložil bezpečnostní zprávu, rozhodnutí záleží na případu jestliže reklasifikace vyžaduje novou zprávu; je také ale na provozovateli použití článku 9(6).

A - 40

Aerosoly

Jak by měly být klasifikovány hnací plyny / rozpouštědla používané v aerosolových nádobkách - jako propan, butan a dimethylether, které jsou v přípravcích v kombinaci s vodou, alkoholem nebo jinými přísadami, které mění jejich charakteristiky hořlavosti? [Typicky se přípravky skládají z kapalného rozpouštědla a stlačených plynů v jedno- nebo dvoufázovém systému, který po uvolnění se dělí na fázi hnacího plynu a aktivní kapalné přísady. Množství extrémně hořlavého plynu se liší, ale v mnoha případech bude asi okolo 45 %]. Podstatnější je, že zkušební metody pro klasifikaci podle 67/548/EEC nejsou pro aerosoly. Zdá se, že toto může vést k označování jako extrémně hořlavé z důvodu, že testovací metody to nevykazují jinak. Avšak je třeba poznamenat, že je třeba rozhodnutí o vhodné „klasifikaci“ v souvislosti se směrnicí Seveso II, ale platné testovací metody a výsledky nemusí být k dispozici.

Skutečnost, že produkty z aerosolových nádobek mohou mít zvláštní vlastnosti, když se uvolní, obvykle není relevantní k závažné havárii: při havárii je nebezpečí, že může dojít k porušení a tím k náhlému úniku jak hnacího plynu, tak i aktivní kapalné přísady.

Obtížnost v klasifikaci aerosolových rozprašovačů proto zde není relevantní.

S ohledem na mechanismus úniku v případě závažné havárie, aerosolový rozprašovač by měl být uvažován tak, že obsahuje dvě látky – hnací plyn a aktivní obsah – v množstvích, která jsou pak sečtena podle sčítacího pravidla v poznámce 4 v Příloze I Části 2.

A - 41

Aerosoly

Platí sčítací pravidlo v poznámce 4(a) k Části 2 Přílohy 1 pro případ přidání zkapalněných extrémně hořlavých plynů (např. jsou-li užity jako hnací plyny v aerosolech) z Části 1 k látkám, které jsou „extrémně hořlavé“ podle Části 2? [Zdá se, že text v poznámce 3(c) (2): ´...s výjimkou zkapalněných extrémně hořlavých plynů...s odkazem na Část 1´ může být špatně interpretován, jako že by pravidlo nemělo být aplikováno.]

Platí sčítací pravidlo.

A - 48

Klasifikace látek toxických při dlouhodobé expozici (R 48)
Jak by se mělo zacházet s látkami s R-větou R48 ? R 48 znamená, že látka je považována za toxickou v případě události s dlouhodobou expozicí. 

R-věta R48 se vztahuje na opakovanou dlouhodobou expozici, tj. opakovaná expozice po dlouhou dobu (obvykle měsíce nebo roky). Tento typ expozice je mimo úvahy o závažných haváriích, které se zabývají pouze krátkodobou expozicí, řádově několik hodin nebo maximálně dní. Proto látky s R 48 by neměly být uvažovány v rámci Směrnice Seveso.

A - 55

Definice „extrémně hořlavý“

S odkazem na poznámku 3(c)(3) Části 2 Přílohy I, všechny kapaliny udržované při teplotách přesahujících jejich bod varu mají být považovány za „extrémně hořlavé“, nebo jenom ty, jejichž bod vzplanutí je nižší než 21 °C ?

Tato věta není myšlena tak, že by se týkala všech kapalin, ale pouze těch, které jsou už klasifikovány jako „hořlavé“ nebo „vysoce hořlavé“, což přejde do kategorie „extrémně hořlavé“ tehdy, když jsou udržovány nad jejich bodem varu.

A - 56

Hořlavé kapaliny

Kapalné hořlavé látky a přípravky udržované při zvýšených teplotách mohou být roztříděny do kategorií 7a nebo 8 Přílohy I Části 2; jaké jsou rozhodující faktory? 

Kategorie 8 Přílohy I Části 2 se vztahuje k poznámce 3(c)(3), na hořlavé a vysoce hořlavé kapalné látky a přípravky udržované při teplotě nad jejich bodem varu; toto bude nejpravděpodobnější případ.

Kategorie 7a se vztahuje k poznámce 3(b)(1) druhé odrážky a obsahuje ty vysoce hořlavé látky a přípravky, které jsou udržovány při zvýšené teplotě a / nebo tlaku, avšak v každém případě pod bode varu látky při atmosférickém tlaku. Jakmile je překročen bod varu při atmosférickém tlaku, aplikuje se kategorie 8.

Všimněte si, že kategorie 7a se aplikuje pouze v situacích, kdy změna v procesních podmínkách, jako je zvýšená teplota / tlak, "může vytvořit nebezpečí závažné havárie“.

A - 60

Hořlavé pevné látky

Jsou hořlavé pevné látky pokryté Směrnicí ?

Poznámka 3 k Příloze 1, Část 2, se týká hořlavých, vysoce hořlavých a extrémně hořlavých látek, které odpovídají tam uvedené definici; takže mohou existovat látky, které by měly být klasifikovány jako hořlavé, vysoce hořlavé nebo extrémně hořlavé podle legislativy o nebezpečných látkách a přípravcích, ale protože nevyhovují definicím v poznámce 3, měly by se ocitnout mimo dosah Seveso II.

Ne.

A - 61

Kategie 10

Kategorie 10 je definována jako:
Jakákoliv klasifikace, která není pokryta výše uvedenými v kombinaci s R - větami:
(i) R14: „Prudce reaguje s vodou“ (včetně R14/15)
(ii) R29: „Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou“
Znamená to, že kategorie 10 se nikdy neaplikuje pro nebezpečné látky, které mohou být zařazeny do kategorie 1 až 9 ?

Ano.
Například: látka (acetylchlorid) s R-větami R11 (kategorie 7b – 5 000 / 50 000 t) a R14 (kategorie 10i – 100 / 500 t) musí být zařazena do kategorie 7b.
I když toto vede k situaci, že látka (acetylchlorid) s R – větou R11 (kategorie 7b – 5 000 / 50 000 t) a R14 (kategorie 10i – 100 / 500 t) musí být zařazena do kategorie s vyšším hraničním limitem, právní text dělá kategorii 10 a kategorie 1 až 9 vzájemně exkluzivní.

A - 70

Sčítací pravidlo

a)  Je sčítací pravidlo aplikovatelné, když podnik má několik chemických látek, odpovídajících Části 1 ? Specifický dotaz vznikl ve společnosti, která skladuje určité množství ethylenoxidu a propylenoxidu, jejichž množství jsou těsně pod limitními hranicemi uvedenými v Části 1 pro každou z těchto látek (např. 4 t pro každou z nich). Společnost konstatovala,  že v poznámce 4 k Části 2 Přílohy 1 není zmínka o sčítacím pravidle vztahujícím se k chemickým látkám v Části 1, a tudíž pro tento případ sčítací pravidlo není aplikovatelné. Je to správné?

b)  Podobná otázka se týká karcinogenů vyjmenovaných v Části 1: existuje-li lokalita, kde je skladováno celkově více než 1 kg karcinogenů, ale méně než 1 kg každé individuální látky, je pak zařazena do vyšší skupiny (top-tier, v ČR se nazývá skupina B) ?

c) Pokud je aplikováno sčítací pravidlo na Část 1 / Část 2, jaká prahová množství by se měly vzít v úvahu pro látky Části 1 - ty, které platí pro každou jednotlivou látku, nebo ty, které platí pro kategorie ? Také, když látka z Části 1 je přidána k látkám Části 2, jak se provádí sčítání ? Předpokládejme, že podnik má:

x kg chloru, který je klasifikován jako toxický a "R50", a je v Příloze I v Části 1 vyjmenován s nižším prahovým množstvím 10 t;
y kg nevyjmenovaných toxických látek;
z kg nevyjmenovaných "R50" látek.

Který vzorec by měl být použit pro nižší kategorii (lower-tier práh, v ČR skupina A):
i) x/10 000 + y/50 000 > 1 nebo x/10 000 + z/200 000 > 1?
ii) (x + y)/50 000 > 1 nebo (x + z/200 000) > 1?

a) Jde o nesprávnou interpretaci Směrnice. Fakt, že látka je v seznamu Části 1, nevylučuje její „klasifikaci“ pod Částí 2, pokud jde o aplikovatelnost sčítacího pravidla. V příkladu ethylenoxidu a propylenoxidu je správná interpretace následující: Ethylenoxid je v Části 1, a podle poznámky 4(a) Části 2, propylenoxid je „látka mající tutéž klasifikaci z Části 2“, tudíž pravidlo platí při použití množství stanovených v Části 1 pro obě látky při jejich sčítání.

b) Ano; v seznamu v Příloze 1 Části 1 jsou karcinogeny jediná položka, tudíž by měly být považovány za jedinou položku.

c) Mají být použity prahová množství pro vyjmenované látky, ne pro kategorie; a kategorie 1 a 2 a kategorie 9 musí být kontrolovány samostatně, pokud součet zlomků je roven nebo je větší než 1, jinými slovy, vzorec (i). (A podobný výpočet samozřejmě musí být proveden v kategoriích 3-8).

A - 76

Sčítací pravidlo

Kategorie 10 v Příloze I Části 2 obsahuje dvě podkategorie. Měly by se tyto podkategorie uvažovat společně pro použití sčítacího pravidla ?

Ne. Látky s klasifikací R14 by měly být sčítány jen mezi sebou; a látky s klasifikací R29 by měly být sčítány také pouze mezi sebou. Protože nebezpečí těchto dvou podkategorií je zásadně odlišné, neexistuje žádný důvod k součtu R14 a R29.

A - 78

Sčítací pravidlo

Do jaké kategorie patří  polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny pro účely použití sčítacího pravidla ?

Do skupiny "1 a 2" - v tom, že riziko expozice je spojeno s krátkodobými nebo dlouhodobými toxickými účinky.

A - 84

Přísady do pohonných hmot

Jak by se mělo pohlížet na přísady do pohonných hmot, které obsahují podstatná množství solventnafty, motorové nafty nebo jiných podobných produktů ? Obvykle takové přísady do pohonných hmot jsou přípravky rozpouštědel s látkami, jako jsou kopolymery ethylen-vinylacetátu nebo směsi rozpouštědel s různými jinými uhlovodíky klasifikovaných R51/53,  s podílem obvykle více než 60% rozpouštědla. Měl by být přípravek klasifikován R51/53, protože obsahuje rozpouštědlo nebo motorovou naftu diesel množství nebo může být seskupen pod "ropné produkty" ?

Tabulky 1 až 4 Přílohy III Směrnice 1999/45 obsahují procentní limity pro přípravky, které se použijí, jestliže je směs "nebezpečná pro životní prostředí". Pokud přípravek obsahuje ? 2,5% R50 - 53 látky, pak celá směs je klasifikována R51/53; totéž platí v případě, že obsah látky R51/53 je ? 25%.
V případě směsi, jak je popsána v otázce, obě frakce by mohly mít R51/53 (nebo i R50 - 53) věty, a pak v principu celý přípravek by potřeboval tuto klasifikaci. Ale jelikož záměrem zákonodárce bylo vytvořit speciální skupinu vyjmenovaných látek s vědomím, že to znamená zvýšení prahových hodnot, je oprávněné tuto úvahu použít i na zájmovou otázku. Pokud by tedy popsané směsi mohly být klasifikovány podle jejich obsahu ropných produktů, měly by být považovány úplně za ropný produkt (tedy bez R51/53 věty). Pouze v případě, kdy kvalifikační zlomek neropného produktu přesahuje 25%, celá směs by měla být seskupena do kategorie 9.

A - 85

Ropné produkty

Jak je skupina vyjmenovaných látek "ropné produkty" definována ?
Je břidličnatá ropa ropný produkt ?

Skupina vyjmenovaných látek "ropné produkty", nejprve je definována třemi podskupinami:
(a) automobilové a jiné benzíny,
(b) petroleje (včetně paliva pro letecké motory),
(c) plynové oleje (zahrnující motorové nafty, topné oleje pro domácnosti a jiné směsi plynových olejů)
Slovo "Petroleum - Ropa" významově v anglickém jazyce je synonymum pro "crude oil - surová ropa", které ukazuje, že jsou uvažovány pouze produkty pocházející ze surové ropy. Břidličnatá ropa není proto žádný ropný produkt. Musí být klasifikována podle jejího bodu vzplanutí, nebo podle vlastností nebezpečných pro životní prostředí buď v kategoriích 6, 7 nebo 9. Ropné produkty mohou být definovány jejich výrobními podmínkami, například:
- automobilové a jiné benzíny: rozmezí bodu varu    od -20 °C do 250 °C a C - rozmezí (pozn. překl.: obsah uhlíkových atomů v molekule) C4 – C12
- petrolej: rozmezí bodu varu 70 °C – 290 °C a C – rozmezí C7 - C17
- plynové oleje: rozmezí bodu varu 150 °C – 500 °C a C – rozmezí C9 - C25
Více informací může být převzato ze zpráv CONCAWE 92/103 (benzín), 94/106 (petrolej) a 95/107 (plynový olej).
Pokud není známo destilační rozmezí, nebo není možné je identifikovat, UN/ADR kódy mohou sloužit jako zdroj informací; tak je definují pak takto:
- 1202 plynové oleje a motorová nafta
- 1203 benzín
- 1223 petrolej
(1288 je UN/ADR kód pro břidličnatou ropu).

A - 86

Ropné produkty

Měl by být pentan počítán v rámci této skupiny ?

Ne.

A - 87

Přísady do ropných produktů

Je-li v konečném použití přidáno několik procent látky k automobilovému benzínu, znamená to, že by látka měla být považována jako kategorie "automobilové a jiné benzíny".

Ne. Látka musí být klasifikována na základě svých přirozených vlastností, její konečné užití není relevantní.

A - 88

Surová ropa

Jak by měla být posuzována surová ropa ?

Surová ropa, jak  je definována číslem CAS 8002-05-9 a úředně přidělenými R větami R45 (Může vyvolat rakovinu) a R53 (Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí), není považována, že je v oblasti působnosti této Směrnice. Nicméně, surová ropa je vzorek název pro skupinu směsí uhlovodíků s různými vlastnosti, které mohou mít podstatné hořlavé podíly. Ale to nespadá pod skupinu jmenovitě vyjmenovaných látek "ropné produkty", protože žádná z vyjmenovaných podskupin a) - c) se nevztahuje na surovou ropu (skupina s názvem "motorový a jiné lakové benzíny" již neexistuje po doplňku Směrnice).

Pokud zvláštní surová ropa disponuje vlastností, která je definována jednou z kategorií v Příloze I, Část 2, mělo by být s ní zacházeno na základě této vlastnosti.

A - 89

Topný olej

Jak by měl být posuzován topný olej ? Měl by být rozdíl mezi topným olejem s vysokým obsahem síry (R51/53) a topným olejem s nízkým obsahem síry (R52/53) ?

Je těžký topný olej také topný olej (v tomto smyslu)?

Topné oleje musí být uvažovány jako vyjmenované látky skupiny ropné produkty (plynové oleje zahrnující motorové nafty, topné oleje pro domácnosti a jiné směsi plynových olejů); plynový olej je definice pro všechny uhlovodíky odvozené z bodu varu frakcí při zpracování ropy v rozmezí asi 170 °C až 400 °C (viz také A-85). Obsah síry byl relevantní ve směrnici 96/82/EC, ale již nebude relevantní v pozměněné směrnici, jelikož topné oleje patří do skupiny s názvem ropné produkty v 003/105/EC.

„Těžký topný olej" je termín pro topný olej používaný pro lodě, kde musí být objasněny rozhodující vlastnosti. Těžké topné oleje, jako jsou ty, které vyžadují předehřátí, nejsou pokryty definicí "plynové oleje".

A - 90

Niklové sloučeniny

Co pokrývá termín „sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sírník nikelnatý, trinikl disulfid, oxid niklitý (Příloha I, Část 1)? Jsou sloučeniny vyjmenované v závorce míněny jako příklady nebo jako vyčerpávající seznam?

Kov nikl není pokryt Směrnicí. Seznam je vyčerpávající.

A - 95

Fosfor

Pokrývá Směrnice fosfor?

Ano, bílý fosfor je klasifikován v kategorii „velmi toxický“ v Části 2 Přílohy I.

A - 101

Svítiplyn

Má svítiplyn spadat do kategorie "zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn" ?

Ne. Pokud je zkapalněný, svítiplyn by měl být považován za extrémně hořlavý plyn (Příloha I, Část 2, kategorie 8).

A - 102

Dusičnan draselný

V pozměňovacím návrhu směrnice, jmenovitě uvedené skupiny dusičnanu draselného jsou definovány v poznámce 5 a 6 jako „směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného“ bez jakýchkoliv dalších limitů z hlediska potenciálu nebezpečí, nebo bez odkazů na určité typy hnojiv definovaných v nařízení (EC) č. 2003/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. října 2003 o hnojivech.

Znamená to, že všechny směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného přijdou do vyjmenované skupiny, i když hnojivo nemá žádné nebezpečné vlastnosti ?

Ne; vyjmenovaná skupina se vztahuje pouze na ta směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný, pokud jde o fyzikální podmínky uvedené v poznámce 5 a 6 (forma granulí, mikrogranulí nebo krystalická forma).

A - 105

Methanol

Jak by se mělo nakládat s roztoky methanolu ? V poznámce 2 Přílohy I se uvádí, že "... přípravky by měly být považovány stejným způsobem jako čisté látky za předpokladu, že zůstávají jejich vlastnosti v koncentračních limitech ... ". Pokud methanol má různé koncentrační limity pro své různé vlastnosti (akutně toxické, chronicky toxické a hořlavé), není jasné, jaké koncentrační limity aplikovat.

Koncentrační limit, který se používá pouze pro zjištění, zda se bude Směrnice Seveso II aplikovat, je 10%, nižší z toxických koncentračních limitů. To znamená, že roztoky methanolu by se měly nadále považovat za methanol tak dlouho, pokud koncentrace methanolu je 10% nebo více.

Jakýkoliv jiný výklad by vedl k nekonzistentním výsledkům.

A - 111

Odpady

Pokrývá Směrnice odpady, s ohledem na to, že jsou výslovně vyloučeny z oblasti působnosti směrnice 99/45/ES o nových přípravcích ?

Ano; poznámka 1 k Části 2 Přílohy I Směrnice Seveso II odkazuje na Směrnice 67/548/EHS a 1999/45/ES, a uvádí odpady explicitně. Proto odpad je pojednán na základě jeho vlastností jako přípravek. Je povinností provozovatele definovat klasifikaci tohoto přípravku. Pokud klasifikace nemůže být provedena tímto postupem (ve smyslu odkazu na Směrnice v poznámce 1 k Příloze 1, Část 2), měly by být použity další relevantní zdroje informací, např. informace vztahujících se k původu odpadu, praktické zkušenosti, testování, transportní klasifikace nebo klasifikace podle evropských právních předpisů o odpadech.

A - 115

Vyjmenované plyny (udržované jako kapalina nad jejich bodem varu)

Pokud plynné látky uvedené v Příloze I, Části 1 jsou udržovány jako kapalina nad jejím bodem varu,  které prahové množství se na toto vztahuje: to, uvedené v Příloze I, Části 1, nebo to pro extrémně hořlavou kapalinu (Příloha I, Část 2, kategorie 8) ?

Mají být použity ty prahové hodnoty, které jsou v Příloze I, Části 1. Látka je stále ta samá látka, a Příloha I, Část 1 výslovně stanoví, že prahové množství v Části 1 má přednost před těmi v Části 2.

B - 1

Domino efekt:

Článek 8 vyžaduje, aby členské státy zajistily kooperaci a výměnu informací mezi podniky, které jsou potenciálně ohroženy domino efektem. Speciálně článek 8.2(b) odkazuje na ´havarijní plány´ a ´informaci pro ve ejnost´, které jsou vyžadovány jenom pro podniky „upper–tier“ (v ČR skupina B). Znamená to, že článek 8 neplatí pro podniky „lower-tier“ (v ČR skupina A) ?

Článek 8 vyžaduje, aby kompetentní autority identifikovaly podniky nebo skupiny podniků ohrožené domino efektem, a zahrnuje VŠECHNY podniky, nikoliv pouze ty, které jsou pokryty článkem 9 (podniky skupiny B). Nicméně pro podniky skupiny A se specifické požadavky v 8.2(b) týkají SPOLUPRÁCE při přípravě havarijních plánů a informací pro ve ejnost, a neimplikují těmto podnikům (skupina A) přímo povinnost připravovat havarijní plány a informaci pro ve ejnost.

B - 2

Zmírňující akce mimo podnik (v okolí)

Co je míněno větou v Příloze IV: Opatření pro poskytování asistence při zmírňujích akcích mimo podnik (v okolí) ?

Toto by mělo zahrnovat opatření k poskytnutí expertízy nebo dodávky specifického zařízení ke kontrole úniků, protijedů, ochranných obleků...

B - 5

Krátkodobá aplikace Směrnice

Jak by mělo být nakládáno s podniky, které spadají pod Směrnici pouze na krátký časový úsek, např. méně než 6 měsíců?

Směrnice neobsahuje žádný výklad o kvalifikujících množstvích, která by byla překračována jenom na krátký časový úsek, a tudíž je aplikovatelná při překročení daných množství stejně tak pro krátký, jako pro delší časový úsek. Podnik by se tedy měl vyhnout opakovaným ohlašováním a bezpečnostním zprávám tím, že splní závazky dané Směrnicí i tehdy, kdy očekává, že přijde časový úsek, kdy množství chemických látek bude menší než kvalifikující množství ve Směrnici.

B - 6

„Závažně nedostatečný“

Za jakých okolností by měl být vydán Zákaz užití (článek 17 a článek 9(4))? Co je míněno výrazem „závažně nedostatečný“ (článek 17(1))? Speciálně, je toto v pořádku, jestliže nedostatek je spíše formální (např. chybějící oznámení), a nejedná se přímo o ohrožení bezpečnosti?

Okolnosti opravňující k zákazu užití jsou více než ostatní sankce otázkou posouzení jednotlivých členských států s přihlédnutím k jejich specifikám. Text směrnice říká ´MUSÍ zakázat´ v případě závažných nedostatků, ale ´MŮŽE zakázat´ v případě oznámení atd. ve druhém případě je záměrem to, aby členské státy mohly uplatnit stupnici opatření, směřujících k plnění Směrnice, ale aby zároveň měly možnost zákazu v případech jasného zanedbání oznamování a podobných požadavků Směrnice.

B - 7

ILO

Jaké jsou styčné plochy mezi Seveso II a Konvencí ILO č. 174, obzvlášť pokud jde o produktovody a jaderná zařízení ?

U členských států, které ratifikovaly beze zbytku Konvenci ILO č.174 se očekává, že budou uplatňovat opatření podle této Konvence. V oblastech, které nejsou pokryty Sevesem II, jako jsou např. produktovody, se rozumí, že členské státy ve svých národních zákonech rozšíří dosah Sevesa II,  anebo vyvinou vlastní speciální iniciativy.

B - 8

Nezanedbatelné zvýšení

Co je „nezanedbatelné zvýšení“ množství nebezpečné látky, vyžadující oznámení (čl.6) ? Je to  10 % ?

Toto pravděpodobně bude záležet na specifických okolnostech. Navrhovaných 10 % může být  v mnoha případech rozumné číslo. Avšak tam, kde už existují značná množství nebezpečné látky, 10 % by asi velmi překročilo ´5 % kvalifikujícího množství podle sloupce 3 v Příloze I´, což je jedno z kritérií pro oznámení závažné havárie. Přinejmenším v těchto případech může být za „nezanedbatelné“ množství pokládáno méně než 10 %.

B - 9

„Změna povahy“ látky

Co je „změna povahy“ látky, vyžadující oznámení (čl. 6) ? Jiná látka, anebo látka mající jinou klasifikaci?

Pozn.překl.: V ČR se uvádí „změna druhu“.

Je jasné, že látka s jinou klasifikací je změnou. Nicméně změna jedné látky v druhou, která je podobná první fyzikálně i chemicky, a má tutéž klasifikaci, nezakládá za jistých okolností důvod k novému oznámení - za předpokladu, že informace poskytnuté podle čl. 6(2) dostatečné k identifikaci... kategorie zúčastněných látek zůstávají v platnosti.

B - 10

Průmyslový chemický proces

Článek 2 se vztahuje k nebezpečným látkám o nichž se předpokládá, že by mohly vzniknout při ztrátě kontroly průmyslového chemického procesu“. Co je míněno výrazem průmyslový chemický proces? Může totéž být použito, jde-li o aktivity spojené se skladováním?

Výraz „průmyslový chemický proces“ byl zvolen záměrně, aby určení rozsahu Směrnice bylo konkrétní. Chemické látky, které mohou vzniknout formou ztráty kontroly jinou nežli je ztráta kontroly průmyslového chemického procesu, například požárem skladiště, nejsou pokryty. Skladování látek, které nejsou nebezpečné, ale mohou vytvořit nebezpečné látky v případě havárie, není pokryto výrazem ztráta kontroly průmyslového chemického procesu“.

B - 11

Těžební průmysl

Článek 4e vylučuje určité aktivity těžebního průmyslu. Je však podzemní skladování plynu, např. v kavernách nebo opuštěných naftových ložiscích, vyloučeno nebo nikoliv ?

Podzemní skladování plynu je z rozsahu Směrnice vyloučeno pouze tehdy, spadá-li do „aktivit souvisejících s průzkumem a těžbou nerostných surovin v dolech a lomech nebo prostřednictvím vrtů.“

B - 13

Časový limit předložení MAPP

V jakém časovém limitu musí provozovatelé lower-tier podniků (v ČR skupina A) (nových nebo existujících) předat jejich MAPP (major-accident prevention policy – v ČR je to bezpečnostní program prevence závažné havárie) ?

Požadavek je, že provozovatel má vypracovat MAPP a ´učinit jej dostupným´ kompetentním úřadům. To neznamená, že provozovatelé mají povinnost  poslat dokument s MAPP kompetentním úřadům. Kompetentní úřady si tento dokument musí vyžádat od provozovatele. Žádný odklad nebyl poskytnut, takže se vyžaduje, aby tento dokument ´byl dostupný´ okamžitě po zahrnutí Směrnice do národní legislativy.

B - 14

Změna jména provozovatele

Jméno odpovědného provozovatele podniku musí být oznámeno, ale neexistuje požadavek na oznámení eventuální změny provozovatele podniku ?

Druh opatření v případě změny provozovatele závisí na legálních a administrativních procedurách příslušného členského státu.

B - 15

Vnější havarijní opatření

Jaká je lhůta pro vypracování vnějších havarijních plánů podle konsolidované statusu Směrnice?

Podle čl. 11(c), jsou kompetentní autority povinny vypracovat vnější havarijní plány. Žádný specifický termín pro toto není ve Směrnici stanoven, ale může být odvozeno, že musí být tak učiněno v přiměřené lhůtě po obdržení nezbytných informací.

Lhůty pro předložení nezbytných informací provozovatelem jsou definovány v článku 11(b); první tři položky tohoto odstavce již uplynuly, tak pouze čtvrtá položka je relevantní. To znamená, že provozovatel musí poskytnout nezbytnou Informaci pro vnější havarijní plány bez odkladu, nejpozději však do jednoho roku poté, co se Směrnice aplikuje (buď jeden rok od data změny Směrnice, kdy toto vstoupilo v platnost, nebo do jednoho roku po jiném dnu, při aplikaci Směrnice později, např. změna klasifikace látky).

B - 16

Pravděpodobnosti scénářů

Příloha 2 odstavec IV(A) říká, že bezpečnostní zpráva by měla obsahovat „...popis scénářů závažných havárií a jejich pravděpodobnost anebo podmínky, za nichž nastanou...“  Znamená to, že daná společnost  si může vybrat, jestli uvede nebo neuvede pravděpodobnost scénářů?

Tato formulace byla myšlena tak, aby byly pružně pokryty rozdílné národní přístupy prezentace scénářů závažných havárií. Při absenci specifičtějších národních legislativ nemůže sama Směrnice nařizovat, který z přístupů má přednost.

B - 17

2% pravidlo

Znamená „2 % pravidlo“ (bod 4 v úvodu k Příloze I), že bezpečnostní zpráva nemá uvažovat takto malá izolovaná množství potenciálně nebezpečných látek?

Nikoliv, „2 % pravidlo“ se vztahuje pouze k ustanovení rozsahu Směrnice. Jakmile podnik spadá  do rozsahu,  bezpečnostní zpráva by měla pokrýt všechny nebezpečné látky použité v procesu nebo uskladněné na místě. Avšak může se stát, že půjde o malá izolovaná množství látek, která sama nemohou způsobit závažnou havárii, ani nejsou iniciátorem ve scénáři závažné havárie jinde v místě, potom není vyžadována detailní riziková analýza scénářů závažných havárií; přesto by měla bezpečnostní zpráva obsahovat zmínku o těchto látkách a vysvětlit, proč nepředstavují nebezpečí závažné havárie.

B - 18

Hlavní dopravní trasy

Článek 12 směrnice Seveso II se vztahuje na "hlavní dopravní trasy", jako jeden cíl udržovat příslušné vzdálenosti od míst, na které se vztahuje směrnice.
Co se považuje za "hlavní dopravní trasy"? 

Praktické ocenění dopravní trasy jako "hlavní trasa" záleží vždy na jednotlivé situaci, protože rozložení hustoty provozu se může značně lišit.
Dopravní trasy s dopravní frekvencí pod následující hodnoty nemohou být považovány jako hlavní trasy:
- Silnice s méně než 10 000 osobními vozidly za 24 hodin
- Železnice s méně než 50 osobními vlaky za 24 hodin.
Dopravní trasy s dopravními frekvencemi nad následujícími hodnotami musí být posuzovány v každém případě jako reprezentativní hlavní dopravní trasy:
- Dálnice (rychlostní limit > 100 km/h) s více než 200 000 vozidel za 24 hodin, nebo 7 000 vozidel za hodinu ve špičce
- Ostatní silnice (rychlostní limit ? 100 km / h) s více než 100 000 vozidel za hodinu nebo více než 4 000 vozidel za hodinu ve špičce
- Železniční tratě s více než 250 vlaky během 24 hodin nebo více než 60 vlaků ve špičce (v obou směrech dohromady)
Letiště musí být posuzována individuálně.

B - 19

Článek 4c – dočasné meziskladování

Článek 4c Směrnice  vyjímá ze své působnosti:

„přepravu nebezpečných látek a dočasné meziskladování při silniční, železniční, vnitrozemské vodní cestě, po moři nebo vzduchem, mimo zařízení pokryté touto Směrnicí, včetně nakládání a vykládání a dopravu do a z jiných dopravních prostředků v docích, vykládacích nábřežích nebo seřaďovacích nádražích;"

Jak interpretovat "mimo zařízení pokryté touto Směrnicí "?

Stávající případ: Může provozovatel zařízení, skládající se ze skladišť, ve kterých je uloženo 20 tun vysoce toxických látek, deklarovat, že 15 tun je skladováno v dopravním řetězci (často nazýváno jako "tranzitní skladiště") ? Pokud ano, pak tranzitní skladování by měla být vyloučena, a zařízení je třeba považovat jako lower tier podnik (v ČR skupina A). Pokud ne, pak podnik je třeba považovat za upper tier podnik (v ČR skupina B).

Sklad je třeba považovat za zařízení uvedené v článku 3.1. Jeho účelem je skladování nebezpečných látek. 20 tun vysoce toxických látek je průběžně přítomno. Výjimka 4c odkazuje na nezbytné průběžné skladování v dopravním řetězci mimo závody, ne na skladování ve skladech speciálně navržených a používaných pro skladování nebezpečných látek na regulérním základě.
Správné použití článku 4c je vzít v úvahu celý sklad jako unikátní zařízení, zejména pokud je to upper-tier podnik (v ČR skupina B).

B - 20

Použití bio-paliv

Palivové směsi ethanol / benzín s obsahem až 5% ethanolu „určené pro automobilové účely spadají již pod obecnou výjimku pro ropné produkty“.
Jak by měly být posuzovány směsi s více než 5% ethanolu ?

Otázka se týká dvou různých skupin látek:

a) Směsi benzínu (nebo nafty nebo jiných "ropných produktů", kde "Ropné" se odkazuje na některé původní látky vyrobené ze surové ropy) s obsahem až 5% ethanolu

Změna Směrnice Seveso, která stanoví vysoké prahové hodnoty pro vyjmenované látky "Ropné produkty", uděluje všeobecnou výjimku, jelikož technologie a bezpečnostní systémy pro benzin a ropné produkty jsou hodně standardizované, a zákonodárci zamýšleli zabránit tomu, aby malé plnící stanice byly pokryty Směrnicí. V souladu se směrnicí 2003/30/EC, o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv pro dopravu,    a Směrnicí 98/70/EC, vztahující se ke kvalitě benzinu a motorové nafty, směs benzinu s obsahem až 5% ethanolu, která má být použita pro automobilové účely, spadá pod tuto výjimku.

b) Směsi s více než 5% ethanolu, a to zejména ty směsi, kde převažující složka je ethanol (bio-paliva)

Obecně lze říci, směsi a jiné přípravky musí být posuzovány stejně podle jejich vlastností. Směrnice Seveso, odkazující se na Směrnici o přípravcích 1999/45/EC, stanoví vhodné postupy, jak stanovit nebezpečí hořlavosti a způsob klasifikace směsí. Je zřejmé, že směsi s vysokým obsahem ethanolu (jako například biopalivo běžně známé jako E85 s obsahem 76-86% ethanolu a 14-24% benzinu), nemůže být považováno za ropný produkt vzhledem ke svému složení. Podle současného rámce Přílohy I, směsi s většinou ethanolu mohou být považovány jako směs "normálních" hořlavých kapalin a měly by klasifikovány podle klasifikace/metod zkoušení a kritérií popsaných ve Směrnici 67/548/EC. Vzhledem k tomu, že není žádná klasifikace těchto směsí v závislosti na Směrnici 67/548/EC, a žádné koncentrační limity nejsou v současné době k dispozici, vlastní klasifikace podle výrobců je nezbytná, a v závislosti na nebezpečí dané hořlavostí dané směsi by měly být aplikovány limitní prahy relevantní Seveso kategorii Přílohy I Části 2 (kategorie 7b, jestliže směs je klasifikována jako R11, nebo kategorie 8, jestliže směs je klasifikována jako R12).

Poznámka: V současné době neexistuje žádná sjednocená klasifikace těchto směsí v celém průmyslu. Testy provedené Swedish Petroleum Institute, pokrývající celou řadu produktů, včetně jak letní (85% ethanol), tak zimní (70% ethanol) kvality, vedly k výsledku klasifikace směsí jako R11. Kromě toho, bezpečnostní list E85, poskytnutý US Dept. Of Energy, odhaduje počáteční bod varu při 35,6 °C, což odůvodňuje klasifikaci jako R11 a používání kategorie 7b Přílohy I Části 2 Směrnice Seveso s prahovými množstvími 5 000/50 000 t.

B - 21

Klasifikace látek a přípravků jako Výbušniny:

Směrnice 105/2003/EC definuje výbušniny jako:
- látka, přípravek nebo předmět, který vytváří nebezpečí výbuchu nárazem, třením, požárem nebo jinými zdroji vznícení (riziková věta R2),
- látka, přípravek nebo předmět, který vytváří extrémní nebezpečí výbuchu nárazem, třením, požárem nebo jinými zdroji vznícení (riziková věta R3)
- látka, přípravek nebo předmět, který spadá pod UN/ADR třída 1
(Oddíly 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 a 1.6 s prahovými množstvími 10/50 t, zatímco UN/ADR
Oddíl 1.4 s prahovým množstvím 50/200 t).
Kromě toho, poznámka 2 uvádí, že: "Kde je látka nebo přípravek klasifikován  jak UN/ADR, tak rizikovými větami R2 nebo R3, UN/ADR klasifikace má přednost před označením rizikovými větami.

Otázka: Je pravidlo převahy UN/ADR klasifikace nad rizikovými větami vždy platné, nebo by mělo být uplatňováno pouze v případě, když látka nebo přípravek je pokryt třídou 1 UN/ADR (1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5 & 1.6) ?

Převaha UN/ ADR klasifikace nad rizikovými větami je platná pouze tehdy, když látka nebo přípravek je pokryt třídou 1 UN/ADR (1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5 & 1.6). UN/ADR klasifikace nemá žádný vliv na ostatní kategorie Přílohy I Části 2. Kromě toho by jiný výklad mohl vést k podcenění potenciálních nebezpečí.

Příklad: Benzoylperoxid je klasifikován rizikovými větami R2, R7, R36 a R43 a UN/ADR třídou 5.2. Pokud UN/ADR klasifikace by měla převahu nad rizikovými větami látky, měla by být pokryta Směrnicí Seveso kategorií "3. Oxidační " s prahovými množstvími 50/200 t. Správná klasifikace, beroucí v úvahu nebezpečný potenciál, je "5. Výbušné " s prahovými množstvími 10/50 t.

B - 22

Pokrytí letišť Směrnicí Seveso II:

Při uplatňování článku 2.1 (působnost směrnice Seveso II) na letiště, měl by se brát v úvahu obsah (obvykle petrolej) z palivových nádrží letadel, která jsou na zemi ?

Ne.

Oblast působnosti směrnice Seveso II nebyla cílena zahrnout leteckou bezpečnost. Jelikož letadla stojí na zemi pouze omezenou dobu, obsah jejich palivových nádrží by neměl být brán v úvahu při použití článku 2.1.
To neznamená, že letištní zařízení jsou vyloučena z oblasti působnosti Směrnice. Množství nebezpečných látek (včetně petroleje) ve skladištích nebo v distribuční síti na letištích by měly být brány v úvahu při použití článku 2.1 a článku 6/7 nebo článku 9 Směrnice Seveso II.

B - 23

Odpařování vodných roztoků:

Některé vodné roztoky toxických látek škodlivých člověku při vdechování (riziková věta: R23) nejsou klasifikovány jako toxické pro člověka podle Směrnice Seveso II. To je v případě kyseliny chlorovodíkové (není zahrnuta v Směrnici Seveso) nebo roztoku amoniaku (s rizikovou větou R50 pro > 30% roztok amoniaku). V případě úniku těchto roztoků, které obsahují plyn, který je zařazen pod Seveso jako člověku toxický při vdechování, tento plyn se bude odpařovat a bude uvolňován do atmosféry. Článek 2 Směrnice uvádí, že "přítomností nebezpečných látek" se rozumí skutečná nebo předpokládaná přítomnost ... nebo přítomnost těch látek, u kterých je možno se domnívat, že mohou vznikat při ztrátě kontroly nad průmyslovým chemickým procesem. Je odpařování zmíněných vodných roztoků považováno za "průmyslový chemický proces" a příslušné roztoky jsou pokryty Směrnicí ?

Ne.

Odpařování vodných roztoků po úniku nelze považovat za "průmyslový chemický proces" a dotčené roztoky, jestliže původně nebyly pokryty Směrnicí vzhledem k nízké koncentraci, nebudou měnit status (tj. budou i nadále vyloučeny).